Co jsou změkčovadla?

Změkčovadla jsou chemické látky, které se přidávají do některých plastů, aby byly pružnější a méně křehké. Tyto látky se do plastu přidávají za účelem zvýšení pružnosti a ohebnosti materiálu. Změkčovadla lze také označit jako plastifikátory.

Změkčovadla v tavných lepidlech

Za účelem výroby tavných lepidel jsou v mísičkách při vysokých teplotách vzájemně smíchány suroviny, basické polymery, pryskyřice, změkčovadla a aditiva. Pryskyřice a změkčovadla se vměšují do basických polymerů. Každý typ tavného lepidla má jiný poměr směsi.

Typickým změkčovadlem u tavných lepidel je například bílý lékařský /technický olej a polyisobutylen (zkratka: PIB).

Plastifikátory v substrátech

Při lepení mohou být změkčovadla problematická, protože mohou ovlivnit přilnavost nebo pevnost lepených spojů. Zde je několik důvodů, proč mohou změkčovadla představovat pro lepení problém:

1. Migrace: Změkčovadla mohou migrovat z plastů/substrátů a pronikat do sousedních materiálů/lepidel. Při aplikaci lepidla na povrch může změkčovadlo difundovat z plastu do lepidla. To způsobí, že lepidlo změní své vlastnosti a stane se měkčím. Ztrácí svou kohezi (vnitřní pevnost).
2. Povrchová kontaminace: Změkčovadlo proniká do spáry lepidla. Lepidlo zde ztrácí svou přilnavost k substrátu. V důsledku vzniklé mezní vrstvy změkčovadla dochází k pocení. Pokud se změkčovadla z plastů dostanou na lepené povrchy, mohou zhoršit přilnavost lepidla k těmto povrchům vytvořením mastné nebo olejové vrstvy, která brání přilnavosti.

Výběr vhodných lepidel

K ochraně spojů před negativními účinky změkčovadel lze použít vhodná lepidla (např. reaktivní tavná lepidla nebo vybrané polyamidy), která jsou kompatibilní se změkčovadly. To je důležité zejména v průmyslových odvětvích, kde se plasty s plastifikátory hojně používají, např. v automobilovém průmyslu a zdravotnické technice.

Příklad použití v lékařské technice a automobilovém průmyslu pro lepení s umělou kůží, která může obsahovat změkčovadla.